Začátek roku v Bradavicích

1.9. až 5.9.2018 

 Je středa, den kdy máme mít první hodinu, už od rána jsem nemohla dospat. Popravdě jsem hned vyletěla z postele jak jsem se probudila, protože jsem nemohla zmeškat první hodinu. Po vydatné snídani nás profesor Swifter shromáždil před velkou síní s tím, že půjdeme za ním aby nás seznámil s Bradavicemi. Velkou učebnu má hned dole, ale popravdě furt se ztrácím, šla jsem a Ashem a dokonce jsem s ním seděla v lavici. Pán profesor se ptal na plno otázek a my měli odpovídat, a víš co deníčku?! Ja odpoveděla dobře hned na první otázku a pak i jiné! Jsem na sebe tak hrdá, a jsem hrdá i na Ashe, protože odpověděl taky dobře na otázky a to školu teprve poznává. Je tam jedna holka z Mrzimoru, Mia, ta se taky pořád hlásila a pak ten nafrněnec z Nebelvíru Valerian Perst, už jsem zjistila jeho jméno. K tomu musím napsat jen to, že jsem se odvážila ho pozvat na party, ale o té až později. Trochu se toho kluka bojím.
Nakonec nám profesor dal ESEJ! Chápeš to deníčku, moje první ESEJ! Ihned jsem ji šla napsat, nemohu čekat, přece jen jsou v sázce naše body kolejní a to nemohu nechat jen tak! Okamžitě jsem psala esej o knihovně. Kdo z Havránků by tu místnost nemiloval, ale ... popravdě mám trochu strach aby to bylo dobré.

 

Čtvrtek, byl svým způsobem jiný, dostali jsme konečně rozvrhy, ve kterých je hodně hluchých míst takže čtvrtky a pátky máme tolik volna, že nevím co s tím. Ale víš co deníčku?! Byla jsem cely den s kamarádem ASHEM! Vybrali jsme spolu kroužky do kterých budeme chodit, ke všemu mi od mamky došel foťák abych mohla mít vzpomínky na první rok! Mou první obětí byl tedy samozřejmě Ash, kterému jsem i fotku dala a další byl Samuel, to je kluk od nás z koleje! Ten foťák nedám z ruky! Dokonce jsem vyfotila Corn s květináčem v ruce, trochu mě děsí, má takový pohled, že se vždy bojím, že provedu něco její potkanici a ona mě zaškrtí. Heh. Možná si to jen vsugerovávám. S Ashem jsme se přihlásili na Umění a Lektvary, protože chci umět lektvary na V! Myslím že by mu to mohlo hodně pomoct, víš jak to myslím deníčku? Když lektvary nezná, takto je bude mít dvakrát. Jo a Ash mi schoval donut co měli na koleji, bylo to od něj strašně milé! Já pro něj měla jen fotku musím mamce napsat aby mi poslala něco pro Ashe, pak jsme spolu prošli hrad a než jsme se nadali bylo před večerkou, tak jsem musela jít na kolej, jsem smutná, že nešel taky do Havránků. Prostě čtvrtek byl úžasný den. Pak mě ještě zastavila před spaním Maise, zda půjdeme další den do knihovny, no nezdá se mi to jen? Musím se štípnout, že bych konečně měla kamarády?! Napsala jsem mamce zda by mi pro holky neposlala nějaký dáreček, že jsem tak šťastna. Ten večer jsme dlouho mluvili u ohne, když holky odběhli Alex se mi omluvil za své chovaní, chápeš to deníčku? Někdo se mi omluvil? Já ... byla asi hodně v rozpacích, nevěděla jsem co říct, furt jsem opakovala jako trubka že jsem na šikanu zvyklá ze základky s mudly.

Pátek byl takový jiný, Ashe jsem nikde nepotkala, tak jsem se toulala chvíli po hradě, pak jsme se srazili s Maise na koleji a tak jsme spolu běžely do knihovny, Mai mě tam provedla, ona ví všechno! Ukázala mi celou knihovnu a pak si i koupila za srpec kartičku do knihovny. Pak jsme se rozdělili a mě došel balík od mamky, v tom byli papouščí brka, modré barvy, boží! Mamka ví jak udělat radost! Hnedka jsem začala psát balíčky pro Maise, Raven a Skye, jedno jsem poslala i Alexovi, ale to musela odnést Ahena - moje sova, ta chvíli nadávala ale nakonec letěla. Každé jsem to dala k posteli, aby to našly hned jak dojdou. Jsem ráda, že mě přijaly mezi sebe. Pro Ashe musím vymyslet ještě nějaký dáreček. Pak jsem se skoro cely den učila z knih a s holkami se potkala až na večeři. Jo a ještě jsem napsala Ashovi zprávu, přece jen ... je to slušnost.
Potom jsem s holkama šla odevzdat jejich eseje. Tam jsem pak potkala i Cindy! Cindy je kamarádka s holkami, já ... no nechci je obtěžovat přijdu si jak osina v zadku, když za nimi dolézám. Proto jsem se nepřidala na jejích cestu hradem, čekala jsem ve společenské místnosti. Tak tak to stihly holky, ale Cindy nás naučila par triků, teda dá se to tak říct? Prostě jsem konečně zkusila něco s hůlkou, ale pššš, nesmíš to nikomu říct deníčku, to je velmi tajné. Raven a Maise zvládly kouzla hned, mě to chvíli trvalo, je to asi mým strachem, že budu levá jak poleno. Fontánka vypadala fajn, byla jsem nadšená, že poleno nejsem. To celé mě tak vyčerpalo, že jsem šla si lehnout. Zítra zkusím Cindy poprosit zda by ukázala par věci i mě - jen se bojím, že mě bude mit za otravnou holku, to já nechci.

PS: Deníčku, stýská se mi po mamince. Proplakala jsem středu a čtvrtek, nevím zda to s holkami probírat, stydím se za sebe. Via a June říkaly, že můžeme se na ně klidně obrátit, ale nebudu za slabocha když se tam rozpláču před nimi?  *rozmazaný inkoust*

Půjdu si už lehnout, napíšu zase zítra ... nebo za tři dny.





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Začatek nového života.